Články

Domácí Články

Deset let vysíláme pro vás – Rok 2013

0

V roce 2013 obsahovala nabídka světových akcí jednu lahůdku navíc, a to hasičskou olympiádu CTIF, kterou hostilo francouzské městečko Mulhause. Pro české barvy to byly medailové žně, hlavně zásluhou dobrovolných hasičů, ve všech kategoriích.

Další významnou akcí bylo MS v jihokorejském Jin-ju, kde získal Kuba Pěkný stříbro ve dvojboji. Bohužel na tuto cestu jsme nesehnali peníze a ani se nám nepodařilo dostat do oficiální výpravy, takže obrazových materiálů je poskrovnu. Něco málo obrázků nám poskytnul Kuba Arvai.


Banner_1_JPG

Zlaté opojení si vychutnali i dorostenci na MS v Podolsku. Poprvé v historii se některý z českých hasičských týmů stal světovými šampiny. A sláva to byla veliká…

Na MS juniorů do ruské Jaroslavle jsme vyslali našeho spolupracovníka Pavla Straku, který na svůj výjezd vzpomíná takto: „Byla to moje první zahraniční mise v barvách FireTV. Během příprav to již dlouho dopředu znamenalo vyřídit si cestovní pas a vízum do Ruska. Týden před odjezdem se ale zjistilo, že při cestě vlakem, bude potřeba i tranzitní vízum do Běloruska. Naštěstí se všechno stihlo a zbývalo zabalit všechny potřebné věci, což u mě, jako reportéra výpravy, obnášelo dvě videokamery, fotoaparát a drobný materiál jako stativy, nabíječky a podobně.

Příjezd do Moskvy byl skvostný. Už předměstí Moskvy nás vítalo velkými mrakodrapy. A to množství lidí všude. Je tam vidět obrovský rozdíl mezi bohatstvím a chudobou. Ubytování v hotelu bych srovnal s takovou zanedbanější ubytovnou někde u nás. Například sociální zázemí tam bylo hodně staromódní. Cesta autobusem po ruských dálnicích bylo také něco neuvěřitelného, je to úplně jiný svět. Když vás osobák nemůže předjet vlevo, zkusí to zprava, jedním kolem v krajnici.

Celé mistrovství jsem si s klukama užíval stejně jako oni. I ty medaile jsme nakonec nějaké přivezli. David Dopirák urval stříbro na stovce, když ve finále málem spadl z kladiny a v celkovém hodnocení naše družstvo obsadilo bronzovou příčku. Velkým zážitkem byla návštěva místní diskotéky, kam nás nejdříve nechtěli pustit. Nakonec naše dvě průvodkyně vysvětlily ostraze, o koho se jedná, a už jsme byli uvnitř. Rusové umějí asi dobře jen vodku, protože to pivo co jsme si na té diskotéce koupili, se vůbec nedalo pít a to přišlo v přepočtu jedno na 120 Kč. Jízda taxíkem zpět na hotel to byl taky dobrej rachot. On to asi ani nebyl taxál. Stálo tam nějaký auto. Kluci se zeptali borce uvnitř, jestli by nás neodvezl na hotel. Borec řekl, že „Da“ a už jsme jeli. Vůbec se toho nebál, protože chvílemi, když se člověk kouknul na tachometr, na něm, upozorňuju, že ve městě, 120km/h. No co byste nechtěli za 100 rublů. Další zvláštní věcí v Jaroslavli byla strašně krátká noc. Šli jsme spát a za chvíli už zase svítalo. Ale to je asi tím, že Jaroslavl je hodně na severu. Za ten týden jsme si na to zvykli.

Poslední den před odjezdem se rozjela taková malá směnárna, každý chtěl něco vyměnit s ostatními účastníky šampionátu. I mě se podařilo směnit alespoň kšiltovku. Je podepsaná vlastnoručně od Vladimíra Sidorenka a mám ji dodnes.

Jsem rád, že jsem dostal od FireTV tu možnost cestovat s bezva partou sportovců tak daleko od domova.“

11733123_0 131 1920 1170_1000x541_80_0_0_916dd0c48ddf4de2d2ff3b1c6759dff9

Martin Lidmila – vítěz olympijské stovky

0

Velice úspěšnou sezónu má za sebou MARTIN LIDMILA. Přestože je mu teprve osmnáct let, má už za sebou takové výsledky, jako jiní na sklonku kariéry a pro některé je to opravdu jen velký sen. Jak bys tedy zhodnotil loňskou sezónu?

994547_10200171234427934_1425711280_n

S loňskou sezónou jsem strašně spokojený, dopadla až neočekávaně dobře.
Čeho si nejvíc cením? No abych pravdu řekl, těch skvělých výsledků bylo vážně moc. Až se tomu nechce věřit. Počínaje MČR dorostu v Jablonci nad Nisou, kde jsem vyhrál stovky a taky s mým týmem (SDH Zbožnov) jsme nakonec urvali druhé místo, neboť to bylo moje poslední mistroství mezi dorostenci. Dále ve Francii, kde jsme skončili na prvním místě s reprezentačním týmem mužů ,,B“ a moje zlatá stovka. Potom směr východ, do Ruského Podolsku, kde se nám povedlo vyhrát titul mistrů světa. A na konec MČR mužů, kde jsme vyhráli s družstvem Širokého Dolu a já si tam zaběhl osobní rekord na stovkách, které jsem taky vyhrál.
A po takovéhle sezóně se mě ptáš na zklamání? Víš, že ani nevím

Jaké jsou tvoje cíle pro nadcházející sezónu?

Strašně moc bych se chtěl proběhnout na tartanu za reprezentační tým ve Svitavách při MS juniorů. Mám to „skoro za humny“, tak bude celý Zbožnov na nohou. Trošku odvážnější sen je třeba i účast na MS v Kazachstánu za muže. Příklad Davida Dopiráka ukazuje, že to jde, ale moc tomu zatím nevěřím :D

Co pro to děláš a jak se momentálně připravuješ?

Připravuji se jako minulý rok. Jen jsem trošku upravil způsob trénování. Už to není takové, jako to bylo, kdy jsem přišel na trénink a řekl si, že budu dělat tohle a zítra zase tohle samé jen trochu jinak. Teď se řídím podlé plánu, který mám pevně nastolený a toho se snažím pevně držet. Každý den něco jiného. Snad se to v nastávající sezóně projeví.

Jaké máš přes zimu podmínky k tréninku a co bys doporučil ostatním?

Přes zimu trénuji v Pardubicích v atletickém tunelu, takže jsem nadmíru spokojený. Co víc si přát? A co bych doporučil? Jestli někdo nemá možnost takhle trénovat, tak může i venku. Zas taková zima momentálně není, aby se nedala běhat třeba rychlostní vytrvalost. Chodím ven někdy taky a je to paráda, lepší než být zavřenej v hale.

Důležité je taky nezapomenout na posilovnu a něco si tam odmakat, ale to se může taky pěkně doma pouze s váhou svého těla. Jsou to různé shyby, kliky, poskoky, dřepy, schody a tak dále.

Máš nějakého tréninkového parťáka, nebo jsi samostatná jednotka?1398657_622399007801502_1710116535_o

Trénovat sám, to se teď moc nestává. V tunelu chodím na tréninky s jednou bandou, kde je mimochodem i Honza Flídr, tak to spolu nějak válčíme. A když nemám parťáka, tak to musí jistit nějaká hudba v uších.

Loni jsi byl taky hostem Aleše Cibulky v rozhlasovém pořadu TOBOGÁN.

No to byla taková sranda, do které mě uvrtali. Moc se mi tam nechtělo, ale na konec to byla docela sranda.

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3011747

Tak já ti přeju, aby ti ta pohoda a dobrá nálada vydržela, vyhýbaly se zranění a abys na tu loňskou sezónu na jaře stejně dobře navázal

 

Rozhovor: Petr Bělíček

0

V loňském roce na sebe Petr Bělíček upozornil čtvrtým místem v Českém poháru mezi středními dorostenci. Následovaly tituly mistra republiky jak na věži, tak na stovce a sezónu uzavřel ziskem bronzové medaile v běhu na 100m překážek na dorosteneckém MS v Saratově.
Petře, trochu se nám představ – kolik je ti let, kde bydlíš, co studuješ, případně na jakou školu se chystáš?

Je mi 16 let, a právě jsem nastoupil na Střední průmyslovou školu ve Zlíně, na které studuji obor strojírenství. Bydlím v Zádveřicích, které leží poblíž Zlína.

Jak dlouho se věnuješ PS a jak ses k tomu dostal, kdo tě k PS přivedl?

K požárnímu sportu mě přivedla má sestra, která si ho doma velmi vychvalovala. Tak jsem řekl rodičům, ať mě také přihlásí, že bych to chtěl aspoň zkusit. Zkusil jsem a držím se toho až do dneška, což znamená 6 let.

banner_citron_1920x272px_0518

Dělal jsi i jiný sport, nebo se současně i věnuješ nějakému jinému sportu?

Jako malý jsem hrál fotbal, toho jsem se držel asi necelé dva roky. Pak přišel požární sport. Jednou jsem měl chuť s tím skončit a začal jsem hrát florbal a dělat atletiku. Hasič jsem si nechal jako jen doplněk volného času. Pak mě všechno omrzelo a začal jsem se opět věnovat naplno požárnímu sportu.

Jaká máš svá osobní maxima v PS a taky jaké jsou tvé největší úspěchy?

Jako svůj určitě největší úspěch beru 3.místo na stovkách na MS v Saratově. Saratov pro mě znamenal i vylepšení osobních rekordů, když jsem na stovkách zaběhl 16,30 a na věži 7,61. Ve výčtu úspěchů na které jsem pyšný ale nesmím opomenout ani MČR ve Svitavách nebo Ústí nad Labem, na kterých jsem bral titul mistra ČR.

IMG_0861

Co tě na požárním sportu vlastně nejvíc baví?

Už jen to, že to není jen čistá atletika, ale je potřeba i zručnost. Ale hlavní důvod, proč mě PS, tak moc baví je ten, že jsou všichni jako jedna velká rodina. To dává tomu sportu své kouzlo.

Máš nějaký svůj sportovní vzor, nějaké svoje MOTTO, kterým se řídíš?

Můj vzor, jak by nejspíše řekl každý, je Dan Klvaňa, který si už od mala v požárním sportu plní sny jeden za druhým a jde si za svým. Právě proto má můj obdiv a beru ho jako vzor. Žádné motto, kterým bych se řídil nemám.

Jak probíhá tvoje příprava? Jednak celoročně a jednak jak třeba vypadá takový tvůj běžný den?

Tento rok jsem makal tvrdě. Dal jsem si za cíl dostat se do reprezentace. Věž pro mě byla nová, takže jsem musel začínat úplně od začátku. Tím chci také poděkovat všem trenérům, jak reprezentačním, tak mým osobním, kteří mě vedli. Nynější zimní příprava začala už dávno a dávám tomu vše. Čeká mě přechod o kategorii výš, tak to bude určitě těžké. Trénuju 5x týdně, někdy si i přidám přes víkendy. Takže si asi můj běžný den dokážete představit. Vstanu – škola – trénink – spánek.

IMG_0401

Jak bys zhodnotil právě skončenou sezónu? Co pro tebe bylo nejtěžší?

Celou sezonu hodnotím kladně. Všechno, co jsem chtěl, jsem si splnil, snad jen ČP mohl dopadnout lépe, ale i tak jsem za tuhle sezonu velmi spokojený a doufám že příští sezona bude minimálně stejně dobrá jako tahle. Nejtěžší určitě bylo dostat se do reprezentace. Stálo za tím hodně úsilí a volného času, ale nelituji toho, protože to stálo za to.

Na který závod letos vzpomínáš nejraději a proč?

To bude asi MČR v Ústí nad Labem. Přijel jsem tam s cílem zabojovat o medaili, na vítězství jsem vůbec nemyslel, protože jsem na věž ineběhal tak kvalitní časy jako ostatní kluci z reprezentace. Myslel jsem si, že sedmičkový čas nedokážu zaběhnout. Že bude pro vítězství potřeba zalézt sedmičkový čas určil Martin Holčák. Věděl jsem, že bude potřeba dát pod 7,90. Naděje jsem si moc nedával, ale nakonec jsem v patře došlápl za 7,82 a byl jsem velmi šťastný už kvůli tomu, že jsem si posunul osobní maximum, ale také kvůli zisku titulu mistra ČR.

IMG_1077

Naopak, který závod bys letos nejraději vymazal a proč?

Určitě Pardubickou stovku. Byl to můj první závod na stovkách a doslova jsem si tam dojel pro dvě „N“.

Jak vzpomínáš na MS v Saratově?

MS v Saratově bylo úžasné. Slavnostní zahájení jak na olympiádě. Stadion krásně zrekonstruovaný. Organizace také nebyla špatná, jen časomíra by na tak vysoké úrovni měla být vyřešená na jedničku. Na začátku trošku haprovala, ale pak už to šlo. Co jinak říct. Tento rok jsme měli úžasný kolektiv, už to dalo tomu MS své. Snad jen výsledky mohly být lepší. Spoléhali jsme na útok, ale ten moc nevyšel. Stalo se, stalo. Určitě velký zážitek do konce života.

Jaký máš cíl pro rok 2020 a jaký máš cíl celkově(výhledově do dalších let)?

Chtěl bych se zkusit udržet i nadále v reprezentaci. Nejlépe jet i na další MS do Chorvatska. A celkově bych se rád u požárního sportu udržel, běhal kvalitní časy a třeba se i někdy zkusit dostat do reprezentace mužů.

Co bys popřál fanouškům požárního sportu?

Všem bych chtěl popřát šťastný nový rok, skvělé výsledky a hlavně vše bez zranění!

IMG_0842

Karel ŠVÉDA

Pozor: Právě začíná květnová foto soutěž

0

Vyfoť fotku spojenou s požárním sportem a s FireTV. Nahraj ji na Instagram a označ ji #kvetenfiretv. Nejlepší fotky budou oceněny a uveřejněny na Facebookové stránce FireTV.
A pozor, hodnotí se hlavně KREATIVITA :)

Upozornění pro uživatele Instagramu, kteří mají svůj účet uzamčený. My vaše fotky NEUVIDÍME…

plakat 7

Viktoria Osipova

0

V individuálních disciplínách až na malé výjimky vládnou ženské kategorii Ruské závodnice. Na stovce se s nimi může měřit snad jen Šárka Jiroušová, na věži je jejich velkou soupeřkou Běloruská reprezentantka Viktoria OSIPOVA, která má doma mimo jiné zlatou medaili ze závodu na věži ve Villachu 2017 a na šampionátech MS v Banské Bystrici a v Izmiru vybojovala v téže disciplíně stříbro.

Viktorie, řekni nám něco málo o sobě

Narodila jsem se ve Vitebsku a tady i žiju a pracuju na pozici telefonního operátora tísňové linky

Родилась я в городе Витебске, Республика Беларусь, живу и работаю тоже здесь в Витебском городском отделе по чрезвычайным ситуациям на должности радиотелефониста

IMG_3925

Jak ses vlastně k požárnímu sportu dostala?

Začala jsem v roce 2014, když jsem ještě byla na škole. Tenkrát se u nás s požárním sportem u děvčat začínalo. Spolužák, který se tomu věnoval mi nabídnul, abych to vyzkoušela. Souhlasila jsem, přišla, vyzkoušela a hned se mi to zalíbilo. Tak jsem u toho zůstala. Žádný jiný sport nedělám, tyhle tréninky mi úplně stačí.

Пожарным спортом я начала заниматься в 2014 году, когда училась в школе, обучалась я в профильном классе. Тогда только первый год собирали девушек. Одноклассник занимался пожарным спортом, предложил пойти попробовать позаниматься, я согласились, пришла, попробовала, мне понравилось, решила продолжать. Кроме пожарного спорта ничем не занимаюсь, хватает этих тренировок)

Co děláš teď přes zimu?

Momentálně se chystám na nadcházející sezónu, každý den dvoufázově. Taky jezdím na soustředění Běloruské reprezentace, kde trénujeme společně. Zde věnujeme velkou pozornost speciálním cvičením na věži i na stovce a samozřejmě taky pracujeme na fyzičce.

Сейчас у меня подготовка к 2019 сезону, тренируюсь каждый день по две тренировки на дню. Постоянно выезжаю на на сборы, там мы тренируемся сборной командной Беларуси.
На тренировках большое внимание уделяем специальным видам, башне и стометровой полосе, и конечно занимаемся обще физическими упражнениями

IMG_4563 op

A jaký máš plán pro nadcházející sezónu?

V roce 2019 mě čekají dva Běloruské šampionáty, zimní a letní, Dále pak Mistrovství světa v Saratově a několik závodů oblastního významu. Možná ještě přijdou i nějaké mezinárodní starty, ale to se ještě ukáže.

B 2019 году, на данный момент, что я знаю, у меня два чемпионата республики, зимой и весной, и чемпионат мира, еще есть промежуточные старты такие как областные соревнования. Возможно еще удастся попасть на какие-то международные старты

IMG_1404

Co tě na požárním sportu baví?

Hlavně se mi líbí ta nepředvídatelnost. Je to hodně technicky náročný sport na rozdíl od atletiky, kde jen odstartuješ a běžíš. Tady jsou na dráze různé překážky, které je potřeba zvládnout. Za druhé je to různorodost. Jsou tady bariéry, kladiny, rozdělovače, nebo třeba štafeta. Ta je pro mě nejzajímavější. A za třetí je to parta, která od tebe očekává ještě víc odpovědnosti a oddanosti.

В пожарном спорте мне нравится во-первых непредсказуемость, очень технически сложный спорт не так как в лёгкой атлетике, стал и пробежал, тут еще у тебя помимо бега есть препятствие на дорожке. Во-вторых зрелищность, столько всего необычного, заборы, бумы, разветвления, чего стоит эстафета, неверное как по мне самый зрелищный вид из всех))и в-третьих конечно же работа в команде, которая требует от тебя еще большей собранности и ответственности

IMG_4543

Jaké máš pro rok 2019 cíle?

Cíle? Těch je hodně. Určitě chci běhat, běhat líp a rychleji a být ještě lepší. Základním cílem jsou nová vítězství, nové rekordy ať už osobní, nebo národní. Bylo by pěkné kdyby i světové

Цели на 2019 год у меня много, естественно хочется бежать, бежать хорошо и быстро, быть лучшим.
Основные цели это новые победы и новые рекорды личные и республиканские, и конечно же мировые

Na závěr…popřála bys něco fanouškům?

Chtěla bych všem popřát aby se nikdy nevzdávali a vždy šli za svými cíli bez ohlížení se nalevo napravo.

Фанатам пожарного спорта хочу пожелать, никогда не задаваться и всегда идти к своей цели, не смотря не на что.

Děkuji za rozhovor

Karel Švéda

banner_citron_1920x272px_0518

5.den CTIF – Jako na houpačce

2

Zápisky z Mulhouse (5) – Jako na houpačce

V pátek, předposlední den olympiády, se poprvé dekorují vítězové. Kromě toho, co jsme už věděli, včera přibyly požární útoky. V nejsledovanější kategorii se všechno úplně otočilo. Potvrdilo se, že po hodech bývá půst a naši po překvapivém vítězství na stovkách zapsali sedmé místo z útoků a dvakrát N-ko na štafetě. To znamená, že před zítřejšími věžemi už nemají naději na medailové umístění, ani kdyby věže vyhráli.

Veselejší situace je u mladých hasičů, kde už je dobojováno. Zásluhou dívčího družstva z Pískové Lhoty máme stříbro a bronz si odveze Poniklá v kategorii smíšených družstev. Kluci z Chlumce nakonec po nepovedené štafetě obsadili celkové 14. místo.

Ženy už mají své zápolení taky za sebou. Dopolední požární útoky vyhrály Chválenice za 25,75. Na druhé místo se za 25,82 překvapivě protlačily Němky a třetí místo braly Ledenice (26,51). Tím se pořadí pěkně zamíchalo a o konečném výsledku měla rozhodnout štafeta. Chválenice si celkové vítězství zkušeně ohlídaly. Až do startu Těškovic se zdálo, že čas 65,50 je nepřekonatelný. Ovšem slezský kvartet dokázal čas ještě stlačit dolů. Nedařilo se Ledenicím, které chybovaly v obou štafetách úplně stejným způsobem. Toho využil tým Lausitzu a protlačil se na celkové třetí místo.

Dobrovolná reprezentace dokázala zásluhou B-týmu vybojovat dvě stříbra z útoku a štafety. A-tým štafetu vyhrál, ovšem na útoku se jim tolik nedařilo a zásluhou výborných německých výkonů obsadili až 5. místo. Před zítřejší poslední disciplínou, kterou bude netradičně věž je Béčko na průběžném prvním místě a Áčko se musí ještě o medaile poprat.

Tak ahoj zase zítra.

Váš Karlík

 Článek z prvního dne putování

Fotogalerie prvního dne od Karlíka Švédy

Článek z druhého dne putování

Článek z třetího dne putování

Článek ze čtvrtého dne putování

FireTV
Podpoříte nás také sdílením na Facebooku FireTV nebo můžete odebírat zde náš Youtube kanál a být automaticky informování o nových videích a přenosech

Foto Karel Švéda

NAŠE SOCIÁLNÍ SÍTĚ

20,174FanoušciLike
6,006FollowersOdebírat
89FollowersOdebírat
0OdběrateléOdebírat

INSTAGRAM FIRETV